Počet stran: 320
Mé hodnocení: 4/5
.....................................................................................................................
V malém městečku Bellorotondo na jihu Itálie se uprostřed náměstí nacházejí dva pomníky věnované padlým z první i druhé světové války. Na první kamenné desce tvoří celou polovinu mrtvých jména se společným příjmením Palmisano. Celkem jich tam je zapsaných dvacet jedna. A tato kniha je vyprávěním o prokletí rodu Palmisanů.
První kapitola je věnovaná smrti všem Palmisanům z pomníku. Jako první zemřel Giuseppe Oronzo Palmisano a to nepřátelskou kulkou do hrudi hned první den války na italské frontě. Hned po něm přišel o život Donato fu Francesco Paolo Palmisano pomocí výbuchu granátu. Další byl na řadě Silvestro, kterého provrtaly projektily, pak si smrt přišla pro dvojčata Gianbattista di Martina a Nicola di Martina. A tak dále to pokračuje až k poslednímu Palmisanovi.
Poslední Palmisan odjíždí do války se svým přítelem, oba doma zanechávají své mladé manželky, o kterých ještě netuší, že jsou těhotné. Oba muži zemřou těsně před koncem války a tak se domů již nevrátí. Ženy si jsou ve svém neštěstí velkou oporou a když zjistí, že jsou těhotné, pomáhají si ještě více a plánují, že jestli budou mít holčičku a chlapečka, jednoho dne se spolu vezmou. Jenže vdova po Palmisanovi porodí chlapce a ve snaze ochránit ho od nelítostného osudu mužských potomků Palmisanů se ho dobrovolně vzdá. Předstírají tak, že její kamarádka porodila dvojčata.
Pomůže tato malá lest ochránit malého chlapce před osudem jeho předků?
Knížka se mi celkem líbila. 1. světová válka je popsána jen stručně v úvodu. Spíše by se dalo říci, že je to vyjmenování úmrtí Palmisanů. Za to 2. světová válka už je popsána trochu podrobněji. Sem tam je to proložené milostným příběhem lidí a také životními poměry - bohatí versus chudí.
Myslela jsem si sice, že když je označena značkou Edice světový bestseller, tak že to bude kapánek lepší, nebylo to, že bych se od toho nemohla odtrhnout, ale i tak se mi to četlo dobře.
V malém městečku Bellorotondo na jihu Itálie se uprostřed náměstí nacházejí dva pomníky věnované padlým z první i druhé světové války. Na první kamenné desce tvoří celou polovinu mrtvých jména se společným příjmením Palmisano. Celkem jich tam je zapsaných dvacet jedna. A tato kniha je vyprávěním o prokletí rodu Palmisanů.
První kapitola je věnovaná smrti všem Palmisanům z pomníku. Jako první zemřel Giuseppe Oronzo Palmisano a to nepřátelskou kulkou do hrudi hned první den války na italské frontě. Hned po něm přišel o život Donato fu Francesco Paolo Palmisano pomocí výbuchu granátu. Další byl na řadě Silvestro, kterého provrtaly projektily, pak si smrt přišla pro dvojčata Gianbattista di Martina a Nicola di Martina. A tak dále to pokračuje až k poslednímu Palmisanovi.Poslední Palmisan odjíždí do války se svým přítelem, oba doma zanechávají své mladé manželky, o kterých ještě netuší, že jsou těhotné. Oba muži zemřou těsně před koncem války a tak se domů již nevrátí. Ženy si jsou ve svém neštěstí velkou oporou a když zjistí, že jsou těhotné, pomáhají si ještě více a plánují, že jestli budou mít holčičku a chlapečka, jednoho dne se spolu vezmou. Jenže vdova po Palmisanovi porodí chlapce a ve snaze ochránit ho od nelítostného osudu mužských potomků Palmisanů se ho dobrovolně vzdá. Předstírají tak, že její kamarádka porodila dvojčata.
Pomůže tato malá lest ochránit malého chlapce před osudem jeho předků?
Knížka se mi celkem líbila. 1. světová válka je popsána jen stručně v úvodu. Spíše by se dalo říci, že je to vyjmenování úmrtí Palmisanů. Za to 2. světová válka už je popsána trochu podrobněji. Sem tam je to proložené milostným příběhem lidí a také životními poměry - bohatí versus chudí.
Myslela jsem si sice, že když je označena značkou Edice světový bestseller, tak že to bude kapánek lepší, nebylo to, že bych se od toho nemohla odtrhnout, ale i tak se mi to četlo dobře.
Žádné komentáře:
Okomentovat