Počet stran: 600
Mé hodnocení: 5/5
.....................................................................................................................
Příběh v Raühnvalu, bohatém knížectví ve východních Alpách, nezačíná zrovna šťastně. Popisuje traumatický zážitek malého korunního prince Marcuse II. ze Saxie, syna knížete Marcuse I. A to vyvraždění celé jeho rodiny a všech ostatních obyvatel hradu. Vyvraždění hradu provedl podlý Agomar na příkaz knížete z Ojsternigu, ke kterému byl osud krutý a proto našel svou zálibu v nelítostném chování k ostatním.
Malý Marcus to strašné krveprolití jako jediný přežije díky statečné malé dívence Eloise, dceři porodní báby, která ho zachrání. Schová ho v keřích a pak přivolá svou matku Agnete, která ho schová u sebe doma pod podlahou. Chlapec dostane nové jméno a pomalu a bolestně si zvyká na svůj nový život. Až do chvíle, kdy se zlý kníže z Ojsternigu rozhodne, že se zabydlí v Raühnvalu a všimne si Marcuse, který už nějakou dobu slyší na jméno Mikael. Kníže se rozhodne vzít chlapce k sobě a dlouhodobě ho trápit pro svou potěchu. Mikael si přísahá, že knížete zabije a pomstí tak svou rodinu.
Agomar, jediný nezbedný syn dobrých rodičů, už jako dítě kradl. Když málem k smrti umlátil starého horníka, jen proto, aby mu ukradl měsíční mzdu, měla mu být podle zákona useknuta celá ruka. Místo toho, ze soucitu s jeho rodiči, mu byl uťat pouze malíček. Následující den Agomar zmizel do hor, kde se stal lupičem a posléze žoldákem. Agomar se po zničení rodu ze Saxie uplatní ve službách zlého knížete z Ojsternigu.
Eloisa, dcera porodní báby, zachrání Marcuse před jistou smrtí, okamžitě se do něj zamiluje a pomáhá mu přežít.
Je to příběh těchto a mnohem více postav z 15. století, kdy nevolník je na tom stejně, ba někdy i mnohem hůř než dobytek. Je vlastnictvím svého pána a musí se mu bezmezně odevzdat. Je to svět plný krutosti a nespravedlivostí. Ale i tak si obyčejní lidé snaží pomáhat a nezapomínají na lásku.
Za mě velmi pěkný oddechový román, který se báječně čte. Už jen ta krásná obálka se mi moc líbila a navíc vás od prvních stránek vtrhne do děje.
Zápletky jsou poněkud průhlednější, ale to mě osobně vůbec nevadí.
Pro mnohé čtenáře může být zajímavé, že Mikaela jeho životní cesta dovedla až do Kostnice, kde se setkal s mistrem Janem Husem, což od italského autora není úplně čekané.
Líbilo se mi, že příběh se odehrával převážně z prostředí nevolníků, zase jednou jsem si uvědomila, jak spoustu věcí beru jako samozřejmost a jak skvěle se dnes na tom světě mám, když doma nemrznu a mám plnou ledničku jídla. A samozřejmě tam nechybí romantický příběh plný překážek a musím zmínit velké plus za šťastný konec, protože kdo z nás nemá rád šťastné konce? :)
Rozhodně si přečtu i další díla od tohoto autora.
Více se můžete dozvědět na ČBDB.
Příběh v Raühnvalu, bohatém knížectví ve východních Alpách, nezačíná zrovna šťastně. Popisuje traumatický zážitek malého korunního prince Marcuse II. ze Saxie, syna knížete Marcuse I. A to vyvraždění celé jeho rodiny a všech ostatních obyvatel hradu. Vyvraždění hradu provedl podlý Agomar na příkaz knížete z Ojsternigu, ke kterému byl osud krutý a proto našel svou zálibu v nelítostném chování k ostatním.
Malý Marcus to strašné krveprolití jako jediný přežije díky statečné malé dívence Eloise, dceři porodní báby, která ho zachrání. Schová ho v keřích a pak přivolá svou matku Agnete, která ho schová u sebe doma pod podlahou. Chlapec dostane nové jméno a pomalu a bolestně si zvyká na svůj nový život. Až do chvíle, kdy se zlý kníže z Ojsternigu rozhodne, že se zabydlí v Raühnvalu a všimne si Marcuse, který už nějakou dobu slyší na jméno Mikael. Kníže se rozhodne vzít chlapce k sobě a dlouhodobě ho trápit pro svou potěchu. Mikael si přísahá, že knížete zabije a pomstí tak svou rodinu.
Agomar, jediný nezbedný syn dobrých rodičů, už jako dítě kradl. Když málem k smrti umlátil starého horníka, jen proto, aby mu ukradl měsíční mzdu, měla mu být podle zákona useknuta celá ruka. Místo toho, ze soucitu s jeho rodiči, mu byl uťat pouze malíček. Následující den Agomar zmizel do hor, kde se stal lupičem a posléze žoldákem. Agomar se po zničení rodu ze Saxie uplatní ve službách zlého knížete z Ojsternigu.
Eloisa, dcera porodní báby, zachrání Marcuse před jistou smrtí, okamžitě se do něj zamiluje a pomáhá mu přežít.
Je to příběh těchto a mnohem více postav z 15. století, kdy nevolník je na tom stejně, ba někdy i mnohem hůř než dobytek. Je vlastnictvím svého pána a musí se mu bezmezně odevzdat. Je to svět plný krutosti a nespravedlivostí. Ale i tak si obyčejní lidé snaží pomáhat a nezapomínají na lásku.
Za mě velmi pěkný oddechový román, který se báječně čte. Už jen ta krásná obálka se mi moc líbila a navíc vás od prvních stránek vtrhne do děje.
Zápletky jsou poněkud průhlednější, ale to mě osobně vůbec nevadí.
Pro mnohé čtenáře může být zajímavé, že Mikaela jeho životní cesta dovedla až do Kostnice, kde se setkal s mistrem Janem Husem, což od italského autora není úplně čekané.
Líbilo se mi, že příběh se odehrával převážně z prostředí nevolníků, zase jednou jsem si uvědomila, jak spoustu věcí beru jako samozřejmost a jak skvěle se dnes na tom světě mám, když doma nemrznu a mám plnou ledničku jídla. A samozřejmě tam nechybí romantický příběh plný překážek a musím zmínit velké plus za šťastný konec, protože kdo z nás nemá rád šťastné konce? :)
Rozhodně si přečtu i další díla od tohoto autora.
Více se můžete dozvědět na ČBDB.
Žádné komentáře:
Okomentovat