Babičky: Mrtvý kuchař - Minna Lindgrenová

Vydalo nakladatelství XYZ v roce 2015

Počet stran: 304
Mé hodnocení: 2/5
.....................................................................................................................

 První díl detektivní trilogie Podzimní háj. Hlavní hrdinky příběhu jsou Siiri, Irma a Anna-Liisa, babičky ze soukromého domova důchodců s názvem Podzimní háj. 
 Kniha popisuje příběh starých lidí, kteří bydlí v domě s pečovatelskou službou. Hlavní hrdinky jsou starší, ale stále samostatné a schopné dámy, které čelí svým každodenním problémům s dotěrným personálem, neustále narůstajícími výdaji prakticky za nic, bojem s bezdůvodně přidávanými prášky. Někteří jsou sami, jiní mají rodinu, která na ně nemá čas a proto jsou vlastně také sami. 
 Při jednom výletě se babičky seznámí s taxikářem, který shodou okolností znal nedávno zemřelého kuchaře z jejich pečovatelského domu. Skamarádí se spolu a začnou spolu řešit všechny nezákonné věci, které se v jejich pečovateláku dějí. 
 Kniha svůj příběh popisuje jako ďábelsky zábavný a napínavý příběh o stáří, přátelství a životě v relativně normálním domově důchodců. Tak po přečtení bych s tímto úplně nesouhlasila. Zařadila bych si to spíš do oddechové četby něž napínavé detektivky. Ale možná to jen nebude úplně tzv. můj šálek kávy. Mě to připadalo spíš jako příběh devadesátiletých kamarádek, které spolu mají moc krásný přátelský vztah, užívají si života a společných chvil, vzájemně si vypomáhají se svými problémy. Trochu mi vadilo i neustálé jmenování postav nejen křestním jménem ale i s příjmením. Ale za to se mi moc líbila obálka knížky, kvůli ní jsem si to vlastně půjčila v knihovně.
 
 Konec mě teda trochu zklamal, přišlo mi, že se vlastně nic nevyřešilo. Ale to vůbec nevadí, je to přeci první díl z trilogie, tak se to třeba vysvětlí v dalších knihách.

Více o samotné knize, sérii či autorce se můžete dozvědět na ČBDB.


Nobelovka - Cyril Gely

Vydala GRADA Publishing, a. s., pod značkou METAFORA  v roce 2020

Počet stran: 196
Mé hodnocení: 5/5
.....................................................................................................................

 Krátký pohled do důležitého historického okamžiku v prosinci roku 1946. Za pár hodin si má německý vědec Otto Hahn převzít Nobelovu cenu za chemii. Celý život se zabýval štěpením atomu. Dlouhá léta spolupracoval se svou kolegyní Lise Meitnerovou, která ale kvůli svému židovskému původu musela jednoho dne výzkumu zanechat a emigrovat do Švédska. Otto ve výzkumu pokračuje dále a pomáhá mu v tom i častá korespondence s Lise. Teď si má převzít Nobelu cenu. Jenže sám. Lisino jméno nikde nezazní. Lisa se před slavnostním předávání objeví u Otty v hotelu, vidí se po dlouhých osmi letech odloučení a nastává tak několika hodinový a ne úplně příjemný rozhovor. Vyvstává tu otázka postavení muže versus ženy a jejich rovnocennosti, ale také náboženství. Lise Ottovi vyčítá, že ji nikde neuvedl jako spoluautora. Oba však na tuto situaci mají svůj vlastní náhled a nehodlají ustoupit tomu druhému.


 Tato knižní jednohubka, kterou člověk zvládne přečíst za jedno odpoledne, je velice čtivá a to i pro fyzikou a chemií nepolíbené.
 Autor napsal opravdu zajímavý rozhovor mezi těmito dvěma nadanými mozky.
 Líbilo se mi, že z historického hlediska bylo zachováno co nejvíce faktů, prý Lise opravdu před předáváním ceny Ottu vyhledala. Nechybí ani krásná obálka s portréty obou vědců a atomem, který provázel celý jejich život.