Bezbožník - Laura Carlin

Vydalo nakladatelství Brána v roce 2018
Počet stran: 352
Mé hodnocení: 4/5
................................................................................................................................

 Napínavá knížka s detektivní zápletkou z historického Londýna z roku 1831. Příběh je psán napínavě prakticky hned od prvních stránek, takže jsem Bezbožníka zařadila do "balíčku čtivých knih" .

 Malá Hester nemá vůbec lehký život. Po smrti rodičů se jí ochotně ujme zahradník Jacob se svou ženou Meg, jenže se jim moc nedaří a tak postupně rozprodávají svůj už tak skromný majetek a neustále se sestěhovávají do menšího a levnějšího bydlení.
 Jednoho dne se Hester stane nehoda - porazí ji na ulici kočár s panem Brockem. Pán, když vidí děvče se zlomenou nohou, tak ji nechá naložit do svého kočáru. Dojedou k Brockovým domů, kde pan Brock, znalý chirurg, zlomenou nohu spraví. Poté plánuje Hester odvézt na venkov, ke své sestře Rebece. Rebeka má za úkol Hester naučit základnímu vzdělání, čímž započne Brockův experiment, jehož závěry mají být později předneseny výboru Společnosti. Jenže Rebeka učit nechce. Raději by totiž přišla na kloub záhadě podivně mizejících lidí různého pohlaví, věku i zaměstnání.
 Rebeka si postupně Hester zamiluje, jenže její zájem je pouze chvilková záležitost a navíc se u Hester v pokoji objeví záhadný vzkaz. Hester ukradne Rebečin deník a uteče pryč, zpátky domů.
 Neshoda mezi oběma ženami se nakonec sice vysvětlí ale v jejich okolí není vůbec nic takové, jak se na první pohled zdá. Obě mladé ženy se pustí do vyšetřování záhad na vlastní pěst a pomalounku polehounku odkrývají ta nejčernější tajemství lidí okolo sebe.

Asylum - Madeleine Rouxová

Vydalo nakladatelství Jota, s.r.o. v roce 2014
Počet stran: 304
Mé hodnocení: 4/5
................................................................................................................................

 ASYLUM - Ústav pro duševně choré

 Šestnáctiletý Dan jede na 5 týdnů do New Hampshire College Prep (NHCP) - letní kurz plný přednášek
pro nadané studenty. Protože se přes léto koleje rekonstruují, studenti jsou ubytováni v Brookline, což je dřívější psychiatrická léčebna, kde za pomoci šílené vědy léčily sériové vrahy.
 Dan se seznámí s Jordanem a Abby a okamžitě spolu jdou prozkoumat zamčenou místnost s výstražným nápisem VSTUP ZAKÁZÁN. Najdou tam plno materiálu a fotek z léčebny.   Cestou do svého pokoje Dana postihne podivná halucinace, zřejmě dozvuk z přemíry hrůzu nahánějících fotek s příměsí vlastní fantazie.
 Podivnosti pokračují dál, Danovi začínají chodit záhadné emaily ohledně pacienta 361, které vždy zase zmizí a to ještě před přečtením.
 V noci všechny návštěvníky starého křídla budí noční můry a Abby přijde se záhadou ohledně své tety Lucy.
 Vše zkomplikuje, když Danův spolubydlící Felix najde zavražděného hlídače Joea, který je svým vrahem naaranžován do sochy. To odkazuje na "Sochaře" sériového vraha. který byl dříve zde v ústavu léčen a údajně i úspěšně vyléčen.
 Bezstarostnou náladu nepřidá ani přepadení Jordanova spolubydlícího.
 Dan se společně se svými kamarády snaží přijít všem záhadám na kloub.

 I když je na zajímavém obalu knihy napsáno pro čtenáře od 16 let, tak mě příběh bavil. Měla jsem obavu z nápisu: Napínavá hororová četba, protože horory moc nečtu, ale tato kniha mi hororová moc nepřišla. Nejspíš proto, že opravdu bude patřit mladším čtenářům. Byl to napínavý příběh, doplněný spousty fotek z léčebny, které příběhu dodávaly tajemnou atmosféru.
 Prý je i druhý díl, (což z konce této knihy bylo trochu očekávané) tak už se celkem těším, až se mi dostane pod ruku.

Hana - Alena Mornštajnová

Vydalo nakladatelství Host - vydavatelství, s.r.o. v roce 2017
Počet stran: 310
Mé hodnocení: 5/5
................................................................................................................................

 Kniha začíná příběhem malé Miry, která přijde o svou nejbližší rodinu kvůli epidemii tyfu. Ona sama přežije jen díky tomu, že je trochu neposlušná a tak za trest nedostane dezert plný smrtících bakterií.

 Mira je najednou sama a nemá
se o ni kdo starat.
 Na chvíli si ji k sobě vezme maminčina kamarádka Ivana a to
i přes nesouhlas svého manžela. Jenže po odeznění epidemie a návratu Ivaniných dětí musí Mira pryč.   Naštěstí se uzdraví teta Hana, která tyfus přežije díky tomu, že už ho v minulosti prodělala v koncentračním táboře a přijde si pro Miru.
 Postupně se v knížce odkrývají příběhy ostatních lidí. Nejvíce tety Hany.

 I přes to, že se různě prolíná minulost se současností a svůj příběh vypráví více osob, je kniha krásně přehledná. Ani jednou jsem se neztratila v ději ani v postavách. Naopak.
 Musím říct, že u spousty knih po jejich přečtení za chvíli zapomenu hodně věcí a pamatuji si většinou jen celkový dojem a zhruba příběh o čem to bylo. U této to ale neplatí. Opravdu silný a krutý příběh. Ještě teď mi běhá mráz po zádech, když si na nějakou pasáž vzpomenu.
 Ke čtení si doporučuji připravit kapesníky, chvílemi jsem dost brečela.
 Hltala jsem každé slovo. Nemohla jsem se od knihy ani na okamžik odtrhnout. Prostě jsem nutně potřebovala číst a číst a číst. V noci se mi o tom i zdálo.
 Tato kniha by na sobě měla mít nálepku "POZOR NEODLOŽITELNÁ!".  Pokud se Hana objeví na seznamu maturitní četby, tak všichni studenti začnou rádi číst :)
 Až příště půjdu do knihovny a koukne na mě jméno Mornštajnová, tak o vypůjčení nebudu váhat ani vteřinu.

Poprask v sýrové uličce - Robert Fulghum

Vydalo nakladatelství Argo v roce 2016
Počet stran: 157
Mé hodnocení: 3/5
................................................................................................................................

 Kniha mě zaujala okamžitě svou krásnou titulní stranou. A vlastně i názvem. Takže jsem si ji hned chtěla vypůjčit, aniž bych předem věděla něco o autorovi či samotném díle.
 Musím uznat, že půjčení v žádném případě nelituji. - lehké a vtipné čtení na jedno odpoledne. Nebo klidně na celý týden, měsíc, rok... Protože je to soubor krátkých příběhů z každodenního života (převážně samotného autora), může člověk knihu kdykoli odložit a po libovolné době se k ní zase vrátit a pokračovat v četbě.
 Prostě ideální oddechová četba, která vám nejednou vykouzlí úsměv na tváři, ale dokáže vás také na chvíli zamyslet.
 Četla jsem ji na začátku ledna - s hrnkem dobrého čaje, pěkně pod peřinou, prostě relax.
 Nejvíce se mi líbil příběh ve kterém nechal Fulghum své žáky postavit cokoliv ze sirek a pak svá díla odnesli ven, kde je spálili a především reakce pana ředitele. Také se mi moc líbilo, jak popisoval, kdo je hráč a koho by vzal na svou Noemovu archu.
 Pro mě krásné zpestření mezi knihami se složitějším dějem. Vím, že toto nebude má poslední přečtená kniha od pana Fulghuma.

Švadlena z Dachau - Mary Chamberlainová

Vydalo nakladatelství Argo v roce 2015
Počet stran: 326
Mé hodnocení: 5/5
................................................................................................................................

 Příběh osmnáctileté Ady z Anglie před 2. sv. válkou, během ní a i po ní je vyprávěn přímo fantasticky. Opět jedna z tzv. pro mě "hltacích" knih, od které se nemohu odtrhnout, protože nutně potřebuji vědět, jak to všechno dopadne. Kniha mě okamžitě vtáhla do děje a nepustila mě až do poslední stránky. A musím přiznat, že mě rozplakal pro mě naprosto nečekaný závěr knihy. Opravdu velmi pěkně napsaná kniha na vážné téma, přitom protkaná kapkou romantiky. Osud Ady Vaughanové rozhodně stojí za přečtení.

 Cílevědomá Ada, ač z chudších poměrů, se už v patnácti letech naučí rozumět všem možným látkám, zacházet se šicím strojem i navrhovat vlastní modely. Ada má jedno veliké přání - zařídit si svůj vlastní módní salon.
 Jednou na ulici potká cizince, hraběte Stanislause a bezhlavě se do něj zamiluje. Stanislaus jí ukáže luxus a romantiku a Ada už se vidí jako budoucí paní hraběnka.
 Na oslavu tří měsíčního výročí plánuje Stanislaus výlet do Paříže, i když se všude kolem mluví o Hitlerovi a protileteckých krytech. Jenže Stanislaus si nemyslí, že válka vypukne a Ada mu věří víc než svým vlastním rodičům, vždyť pan hrabě je přeci tak vzdělaný a světaznalý. Takže si mladá švadlena postupně balí kufr, rodičům neřekne ani slovo a odjede se Stanislausem. Jenže pan hrabě to s Adou nemyslí až tak vážně, což se ukáže hned po vypuknutí války, kvůli které si musí prodloužit svůj pobyt v Paříži.
 Z Paříže se vypraví do Belgie, kde Stanislaus Adu opustí a ta, najednou sama samotinká neví, co si má počít. Na pár dní ji pomohou jeptišky a to až do doby, než Belgii ovládnou Němci a všichni britští občané se stanou válečnými zajatci. Němci jeptišky přiřadí do centra Mnichova do pečovatelského domu aby se staraly o staré lidi. Ada zjišťuje, že je těhotná. V pečovatelském domě zaujme jednoho staříka - profesora Weisse - a to natolik, že ji nechá odvézt do Dachau do domu velitele Weisse, aby dělala dámskou krejčovou. Ada se tak stává služkou. Jenže válka se pro Německo nevyvíjí dobře, nálety se blíží a její trýznitelé opouští dům a zanechávají mladou švadlenu svému osudu. Ada se znovu ocitá v situaci, kdy neví, co má dělat, až potká americké vojáky, kteří ji odvezou zpátky do Mnichova k jeptiškám. Poté jí vystaví dokumenty, aby se mohla vrátit zpátky domů.
 Ada se domů těší, nemůže se dočkat, až zase uvidí svou rodinu. Jenže přivítání nejde úplně podle jejích představ a Ada je opět sama a nemá kam jít. V té chvíli přísahá Stanislausovi pomstu.
 Ada se snaží postavit sama na nohy a vyhrabat se z toho nejhoršího. Chce si našetřit nějaké peníze, zařídit pořádný domov a vyhledat svého syna. Dělá co může aby to všechno zvládla, přivydělává si jako společnice a jednoho dne jí cestu zkříží Stanislaus. Nemůže si pomoct ale musí se mu za veškerá příkoří pomstít.

Sportu zdar a čtení zvláště

Miluji čtení, miluji knihy. Miluji historické romány, fantasy, detektivky i pohádky. Vlastně jednoduše by se to dalo shrnout tak, že miluji téměř každou dobře napsanou knihu. Mám malý byt a ještě menší knihovničku, takže jsem častým a vděčným návštěvníkem městské knihovny.

Čtu téměř všude - hlavně v MHD a každou svou volnou chvilku. Vlastně už jsem na tom tak, že když za den nepřečtu alespoň pár stránek, nemohu v noci usnout.

Hodně dlouho jsem přemýšlela, zda mám na to, založit si blog či ne. Na různé knižní recenze a náměty ke čtení koukám ráda a ne jednou jsem si tak našla pár dobrých tipů na čtení. Jenže bavilo by někoho číst žvásty vyplozené zrovinka mou maličkostí? To opravdu netuším... A tak o čtyři přečtené knihy později (chápej to jako zhruba měsíc) a stále plna pochybností se pouštím do něčeho nového. No co, i kdybych to tu podle počítadla návštěv (které nejspíš ani nedokážu nastavit) sledovala jen já. Mohu to brát jako svůj osobní čtenářský deník, což vlastně i je. No a možná, že nějaké náhodně sem zabloudivší oko dostane inspiraci k zapůjčení nějakého toho výtisku v knihovně. Nebo mi naopak můžete vy napsat co rozhodně stojí za přečtení.

Takže sportu zdar a čtení zvláště :)